Do největšího amerického festivalu vstoupila kreativní platforma The Creators Project s cílem přinést do tohoto druhu showbyznysu nové technologické prvky, multimediální instalace a zcela jiné pojetí vystoupení kapel jako Interpol nebo Arcade Fire.
Feestivaly jsou léta spjatý hlavně s nezřízeným kalením, kempováním a dalšíma věcma, kdy úroveň chování člověka klesne někam ke středověku. Coachella se letos rozhodla jít opačným směrem – do budoucnosti. Už dlouhou dobu představuje The Creators Project na své stránce různé hudebníky, umělce nebo architekty, kteří pomocí počítačů tvoří budoucnost. Minulý víkend se podařilo vybrané z nich provětrat přímo před lidma a představit výsledky společné práce některých z nich. A celkově můžeme říct, že 40 let po Woodstocku nejsou žádný halucinogenní drogy potřeba, protože teď je vytváření halucinací plně v rukou umělců a technologií.




Jedny z hlavních kreativních postav na festivalu se stali United Visual Artists z Londýna, kteří nadesignovali hromady světelných prvků na hlavní stage a po koncertě Interpol předvedli pěti minutovou halušku, když vytvořili dojem, že celá stage se hýbe a chodí. Na tomto kousku s nimi spolupracovala ještě Mira Calix. Celkově tím ještě znásobili rauš publika, který se předtím při tom nejlepším z repertoáru Interpol oddával vizualizacím od Andi Watsona, HPX a Weiden + Kennedy, v nichž byla dokonce zakomponována nová animace přímo z rukou režiséra režisérů Davida Lynche.



“Jsme tu, abysme přinesli tajemno,” řekli po pár písních do mikrofonu Animal Collective. A měli proč. O vizuální dojem jejich koncertu se totiž starali jejich staří dobří kámoši z noise-rock kapely Black Dice. Výsledkem byly experimentální obskurní projekce na dvě obří plátna a tři visící kostky. Celkově šlo o určitý odkaz k ranýmu video artu.



Nejvíc interakce a hravosti přinesli Arcade Fire a režisér Chris Milk. Ti pustili na lidi dva tisíce nafouklých balónů. Na tom by nebylo nic zajímavýho, protože třeba i z českých halových párty tyhle hrátky známe (někdy si děcka nosili i píšťalky a plyšáky). No jo, jenže Chris a jeho team ukryli do balónků led světla a na dálku dokázali měnit jejich barvu. Vlastně malovali světlem přímo nad publikem. Celá tahle legrace má ještě dohru na na těchto stránkách. Ti, kdo byli tak dobří, že že některý z těch balónů dopravil domů, se můžou na zapojit do internetové komunity.



Další lahůdkou, co dokonale vtáhla lidi do dění byla instalace Mirage od brazilského umělce Muti Randolpha. Ten se s tím moc nemazlil a svou proslulou drzost, kdy lidi hodí rovnou dovnitř nějakýho digitálu, tady rozjel tak, že po celé délce stanu, přímo nad dav, zavěsil LED panely. Na nich pak v závislosti na hudbě nechal vznikat abstraktním obrazcům. Všechno bylo chladně a přesně synchronizované a naprogramované tak, aby že to vytvářelo dojem nějakýho Tronovskýho klubu z roku 2050.