Že se tenhle rok děje v pop music obrovský technologický skok hlavně v real-time propojení vizuální složky a umělců už jsme pár postů napsali. A pořád nás to baví sledovat, protože to je sexy a děje se toho hodně naráz. To, jak technologie ovládaly hlavní pódium největšího amerického festivalu Coachella jsme u nás zatím mohli poznat jako lehký odvar na androš festivalech jako Lunchmeat, kdy se do poslední minuty promotér chvěje, jestli to lidi rozkousnou a hlavně, jestli vůbec přijdou.
Na západ od Rozvadova je tohle jištěný špičkama v showbyznysu. Všichni po minulým týdnu víme, že Lady Gaga zapózovala Googlu v shotu prohlížeče Chrome. OK, to je standartní cesta spojení celebrity a IT produktu bez hmatatelného prolnutí do jednoho výsledku (možná si budeme moci stáhnout skin navržený Lady Gaga a na její narozeniny pak udělá Google ve vyhledávači stylový blond/černý emo logo).
Minulou neděli ale předvedla jiná americká supestar Beyoncé nový level vystoupení. Její taneční kreace byly sesynchronizovány s projekcí, která kolem ní vytvářela děj. To je něco, co zatím známe z videoklipů. Tam to ale probíhá tak, že interpreti tancují před zelenou plouchou a pak jim tam postprodukce naklíčuje New York, dvanáct holek 90-60-90 a další tyhle akce. Beyoncé tohle převedla v drsně rychlým a dokonalým tempu naživo na předávání cen 2011 Billboard Music Awards, jako odměnu za cenu Billboard Millennium Award, která oceňuje její vliv a přínos hudebnímu průmyslu.
A tohle číslo k singlu Run the World (Girls)otevřelo novou dimenzi – bylo totiž jen o ní, jejím hlasu, pohybech a plátnu. Žádné kulisy, plošiny, ohně a další okoukaný nesmysly, který na nás zkoušejí i české hvězdy z rádia Impuls.




Celou vizuální stránku obstaral Kenzo Digital z New Yorku: “Potkal jsem se s choreografem Frankem Gatsonem, který je součástí kreativního teamu okolo Beyoncé. Mluvili jsme o tom, jak nějak skvěle použít video jako interaktivní médium pro její živé vystoupení. A pak jsme to zkusili.”
Nešlo ale jen o one-man show, některé věci dodali i kreativci z Breathe, kteří měli na starosti vizuální stránku turné The Wall Rogera Waterse z Pink Floyd. Přitom hlavní inspirací pro celý projekt byly retro performance italských pop stars, které se vysílaly za komunistů i u nás, a 3D origami.
“S výsledkem jsem absolutně spokojený. Nejnáročnější asi bylo spojit choreografii a video v něco dynamického. Absolvovali jsme několik kol, kdy vystoupení táhlo video, pak zase choreografie a pak zase zpátky video. Nakonec ale bylo neskutečné vidět Beyoncé, jak celá věc ožila, když ji předvede naživo před lidmi,” říká Kenzo Digital.
Přesto je ve svatbě hudby a videa opatrný. “Lidé jsou dneska na vizuálnu moc závislí. Neexistuje téměř žádná hudba bez vizuálního komponentu z hlediska marketingu a komercionalizace hudby. Nemyslím si, že to je dobře, ale takhle to teď je. Technika, kterou jsme použili existuje od 80. let 20. století a byla použita třeba Andy Warholem. Teď se dostává i k mase a to pomocí pop stars.”
Zdroj: TheCreatorsProject